Naše první společná noc

31. 01. 2010 | † 05. 03. 2011 | kód autora: SiT

 

Nemohla jsem vůbec usnout. Tělo bylo unavené, oči mne pálily po celodenním zírání na silnici, ale mozek pracoval na plné obrátky.

Vždykdyž spímpoprvévcizímprostředí, taknemohuusnout, aletentokráttobyloještě trochujiné. Vhlavě mijakovúluhučelyotázkyjednapřesdruhou. Nechtělajsemzavřítoči, protožebychsepakuž nemohladívat. Nemohlabychsedívat, jakkrásně oddychuje. Jakýmávýrazvetváři. Únavapocelémnáročnémdnijíbylavepsánadotváře, alezároveň vtétvářibylklid, míraspokojenost. Ajábylaštastná, žejespokojenáa žeklidně oddychuje. Připadalomi, žemámpovinnostbdítnadjejímklidnýmspánkem, ochránitjípředvšímzlým...Ano, nejednáseopřeklep. Onabylaonaaijájsemonaapřestojsempoznala, žecitkterýcítím, nenípřátelství.

Strávilajsemsvouprvnínocspolečně sní, bdělajsemnadjejímspánkemapřemýšlela, cosetosemnouděje.

Zobrazit další články tohoto autora

Související články